Před 5 lety mi na kontrole v 34. týdnu paní gynekoložka oznámila, že se Ruben přetočil zadečkem dolů, i když byl do té doby dole hlavičkou…

Ledová sprcha a vystřízlivění…

COŽE? Jak se to stalo? PROČ?

Nevěděla jsem, co to vlastně znamená, co mám dělat… „nepočítala“ jsem s tím

Nedostala jsem k této situaci žádné další informace než jen, že když se nepřetočí, řešili by se mnou porod císařským řezem… aha?!

Hlavou mi jelo tisíc otázek a scénářů.

Nejdřív jsem začala výčitkami, co jsem udělala špatně a vrhla se po hlavě do fyzických cviků, které mají podpořit miminko v přetočení. Koupila si rolničku a začala se radit se svou PA a ptát, jak pracují s touto pozicí v porodnici, kde jsem chtěla rodit….

Kdybych měla smůlu na službu jedné doktorky, která s touto pozicí zkušenosti nemá, rovnou bych šla na císaře.

Má PA mě v porodu KP podpořila, ale měla svázané ruce rutinními postupy a nešlo jít proti doktorům, sic možnost porodit KP byla. Porod KP se tam vedl pod velkou kontrolou a intervencemi.

Přišlo mi to celé jako úplný nesmysl… přece se můj porod nebude odvíjet od štěstí nebo nezkušenosti jedné doktorky? Měla jsem chuť změnit porodnici anebo si zaplatit lékaře, který s porodem KP zkušenosti má.

Vše si pomalu sedalo, nabírala jsem sebedůvěru v porod KP a tím jsem také začala přicházet na to, proč se asi Rubínek přetočil…

Lítala jsem kolem prvorozeného dvouleťáka, zvedala, výletovala a vytvářela v bříšku velkou tenzi. Ladění bylo jen večerní, přes den tělocvična.

Postupně jsem přestala s inverzními pozicemi, protože mi konečně došlo, že nejvíc potřebuju klid… změknutí bříška i pánevního dna, aby se tam Ruben chtěl opět zanořit. Aby mu tam nebylo tak těsno.

Přišly na řadu hranice, které nebylo jednoduché s dvouleťáčkem vykomunikovat a zklidnění…

Ve 37. týdnu se Ruben přetočil nazpět….

Chci podpořit ženy, které se ptají PROČ, aby se co nejvíce zaposlouchaly do svého nitra a odpověděly si:

JAK SE CÍTÍM?

JAK TEĎ ŽIJU?

CO ŘEŠÍM?

UMÍM SDĚLIT SVÉ POTŘEBY?

Není to černobílé, příčina může být FYZIOLOGICKÁ.

Může to být také jednoduše ROZHODNUTÍ miminka, kterému je takhle třeba lépe…

Důležité je vědět, že tato poloha je fyziologická (když je podélná) a pokud máte podporující tým, vše se řeší mnohem snáz.

Často je to ale jinak… ženy jsou strašeny a tlačeny do porodu CS. Proč, když se daří miminku dobře? Tématem je STRACH, který je na ženy přenášen a mizící zkušenosti s přirozeným porodem KP.

Proto pak ženy zkouší všechno možné a v tísnivých případech také ZEVNÍ OBRAT.

Můžete zkusit spoustu věcí a když nic nepomáhá, nakonec polohu PŘIJMOUT a pokud nejsou žádné překážky, nechat se podpořit v přirozeném porodu.

Vše je individuální, ale z mé zkušenosti vím, že pokud žena jako první emoci od zdravotníků dostane strach, špatně ho ze sebe sundává.

Potřebujete hlavně maximum podpory. Respektujte své pocity a nenechte se nutit okolím do ničeho, co vám není vlastní (přirozený porod KP X císařský řez).

Se vším vám poradí kvalifikovaná porodní asistentka nebo dula. Ať už to dopadne jakkoli, budete vědět, že jste udělala MAXIMUM.

Pokud se rozhodnete pro císařský řez, myslete také na PORODNÍ PŘÁNÍ, do kterého porod CS a vaši představu zahrňte.

I porod CS může být laskavý, vstřícný ke všem, včetně bondingu.

V kurzu Dvě duše na jógamatce jsem zaktualizovala ebook k tomuto tématu a k němu také lekci zaměřenou na praktické tipy, jak s touto pozicí pracovat.

⇣⇣⇣