Co mi pomohlo v prvním roce po porodu

Rok od třetího porodu už sice uběhl… ale srdce mě táhne k malé retrospekci.

Větší pozornost jsem v třetím těhotenství věnovala přípravě na šestinedělí, než na porod samotný.

Zpětně vidím, jak moc se to vyplatilo.

Mnohem víc jsem se soustředila na stravu a doplňky, které v tomhle období vnímám jako nezbytné.

Nepamatuju si žádný energetický propad. Nebyla jsem nemocná, netrápily mě výraznější zdravotní obtíže.

Co se ale přihlásilo o slovo, bylo moje celoživotní téma – slabost pánevního dna (hyperlordotické postavení těla). Objevovalo se hlavně při intenzivnějším nošení.

Učila jsem se víc přijímat, než zvládat.

Poprvé jsem doopravdy přijala pomoc – od mého muže, od kamarádek, od fyzioterapeutek, které mi poskytly jemnou a hlubokou péči doma i v ordinaci.

Prošla jsem vyšetřením síly pánevního dna a na základě toho jsem se naučila lépe reagovat na potřeby těla a pečovat o sebe.

I přes mimiworkouty mi tělo jasně ukazovalo, jak je křehké a oslabené. Po roce mě díky intenzivnějšímu nošení začaly bolet chodidla.

Třetí poporodní období (a taky věk) mi jasně ukázaly, že svalová síla už nepřijde sama. Je potřeba ji pěstovat, jemně, s respektem ke svému tělu.

Velkou péči jsem věnovala také bříšku – díky Alise Halfarové a Katy Beardmore jsem se naučila techniky hluboké břišní masáže, která pomáhá nejen s regenerací, ale i s uzdravením vnitřních orgánů, dělohy i vaječníků.

Díky těmto ženám mohu pečovat o maminky po porodu v duchu Jemného měsíce a Mizan Therapy. Děkuju.

Co mi přijde v prvním roce po porodu nejpodstatnější?

Mrkněte na slidy ➳