Skupinové lekce verus individuální přístup
Asistovat či neasistovat Skupinové lekce vedu tělem, slovem a často se zavřenýma očima… asistuji jen když vidím, že si někdo neví rady nebo si nevědomě ubližuje. Položím ruce tam, kde nevidím dech a pohladím místo, které tápe. Je to tenká hranice, kdy mysl studenta může sklouznout do pocitu „něco dělám blbě“ anebo taky „chci se posouvat a korekci vítám“....